Impregnace dřevostavby a konstrukční ochrana

V kombinaci s prvotřídním výběrem toho nejkvalitnějšího materiálu na dřevostavby lze u hoblovaných prvků pominout použití ochranných nátěrů a impregnace. Kromě hloubkové impregnace působí tyto prostředky velmi krátkodobě (max. 3-5 let a musí se opakovat, což stojí Váš čas i peníze.) a z celkové životnosti jde jen o malou část – zatímco povrch dřeva ohoblovaný zůstane. Proti biotickým škůdcům je na naší straně to, že veškeré materiály, které používáme, jsou sušené a hoblované.

Zdravá dřevostavba by neměla obsahovat žádné fungicidy na řezivu viz (ponorná lázeň zelenou barvou!), žádné impregnační prostředky na složišti kmenů, obzvláštní obezřetnost u lepidel z umělých pryskyřic a s účinnými látkami formaldehydem a izokyanátem, žádné ošetření synteticky-chemickými laky. . V našich konstrukcích nejsou látky vypařující jedy v lepidlech dřevěných desek. Nenajdete tu žádné OSB desky.

Nejlepší ochranou dřeva je však vhodné zvolení konstrukční ochrany celé dřevostavby, tedy dostatečné přesahy střechy, opatření proti zatékání a stání vody apod. Pokud toto není vyřešeno vhodným způsobem, nepomůže k ochraně dřeva ani hloubková impregnace. Naopak, pokud je dřevo konstrukčně chráněno proti trvalému styku s vodou, je schopno vydržet bez chemických ochran po desítky až stovky let. Proti abiotickým faktorům se snažíme dřevo chránit vhodným konstrukčním řešením.

Dřevo jako stavební materiál vydrží v exteriéru po stovky let, je-li správně použito. Při opracování dřeva nevzniká žádný další odpad, který by se nedal využít. Kůra se může mulčovat a využívat v zahradnictví, větší odřezky dřeva se mohou štěpkovat či roztřískovávat a hobliny s pilinami se mohou využít pro briketování a peletování. Dřevo je tedy plně recyklovatelnou surovinou, která je navíc 100% přírodní a obnovitelná.

Účast dřeva na výměně plynů ve vašem obytném prostoru je však stejně jako schopnost přijímání vlhkosti závislá na tom, aby povrch nebyl uzavřen (zapečetěn) barvami a laky a aby nebyly dány žádné blokující vrstvy v podobě lepení a průlepů, které snižují mj. difúzní odpor.

Dýchající dřevo se svým obrovským vnitřním povrchem, s mnoha póry, vlásečnicemi a mikroskopickými trubičkami reaguje na každou změnu vlhkosti okolního vzduchu. Je-li náhle vlhčeji, začne dřevo vlhkost přijímat a tím vzduch vysoušet. Když je zase sušeji, odevzdává dřevo něco z uloženého množství vody znovu do vzduchu. Dřevo v domě je tedy optimální úložnou vlhkosti. Čím více je dřeva v obytném prostoru, tím větší je vyrovnávací účinek. Dobré vlastnosti dřeva získáte jen masivním, nelepeným zpracováním a takovým ošetřením povrchů, které nezamezuje dýchání dřeva. RD jsou difúzně-otevřené a tedy paropropustné, mohou přirozeně dýchat.

Při výrobě domů ATRIUM jsou používány materiály splňující přísné hygienické normy. Tento fakt firma jasně a průkazně deklaruje a je přísně kontrolován nezávislými institucemi. Díky fyzikálním vlastnostem samotného dřeva a dalších ekologických materiálů použitých při výrobě domů je po celý rok vnitřní mikroklima v domech ATRIUM velmi příjemné (tedy v zimě teplo a v létě chládek). V dřevostavbách je příjemně teplo a útulno a rozhodně tu nenajdete žádné plísně nebo jedovaté výpary „moderních“ stavebních materiálů. Ke zdravému bydlení může rovněž přispívat automatická výměna vzduchu pomocí systému větrání s rekuperací centrální i decentrální, při které je přiváděný vzduch pomocí filtrů zbavován nežádoucích venkovních nečistot. Stěny jsou požárně a akusticky odolné, jsou odolné vůči napadení hmyzem i hlodavci. Přitom v sobě nenesou chemické látky, které jsou zdraví škodlivé a v domě nepatřičné.

Mojí snahou je mj. poukázat na výhody, problémy a chyby při výstavbě dřevostavby. V dnešní době se v oblasti dřevostaveb vyskytují stavby, které doslova ohrožují zdravotní stav lidí a nemálo je těch, kde došlo během několika let k výskytu vážných onemocnění končících předčasnou smrtí (mohla bych jmenovat synteticky-chemické nátěry a velkoplošná lepení, která proměňují dřevo ve směs různých materiálů a látek, jejichž účinek na člověka dokáže běžný spotřebitel sotva odhadnout, stejně tak prach na plících a mikrovlákna z minerální vlny nebo exhalace plynu z pěnových umělohmotných izolací, které bývají příčinou závažných onemocnění nebo často používané OSB dřevotřískové desky, které nejsou ničím jiným, než pilinami, které se smísí s lepidly z umělé pryskyřice a slisují do desek (mj. Difenylmethan-diisokyanát, používaný jako náhradní látka v pilinových deskách, tvoří diaminodifenylmetan, který je v akutním podezření z rakovinosti. Nemluvě o polyuretanech, z nichž se v případě požáru stávají smrtelné pasti. Lepidla obsahující formaldehyd se nahrazují lepidly z umělých pryskyřic s krajně povážlivou obsaženou látkou izokyanátem, o které se však nemluví a která však představuje velmi reaktivní chemikálii, která chemicky reaguje s kůží a sliznicemi. Izokyanát je ještě jedovatější než formaldehyd a způsobuje alergické reakce, např. izokyanátové astma či alergické onemocnění plic.

V posledních desetiletích byla nádherná přírodní stavební látka dřevo lepením, nátěry a impregnačními prostředky zatlačena natolik do synteticky chemického směru, že velkou část „moderně“ zpracovaného dřeva, lhostejno, zda jde o nábytek, stavební dřevo nebo podlahy, lze po použití zlikvidovat pouze jako nebezpečný odpad. Doporučuji tedy nahradit nábytek, ošetřovaný synteticko-chemickými prostředky a krytiny podlah, stěn a stropu přírodními materiály. Doporučuji ošetřovat dřevo pouze prostředky, které se v přírodě vyskytují, aby svou cestu zpět našlo přirozeným způsobem, například kompostováním.